Jízdní kola, servis a zakázková stavba kol
Od 90. let minulého století u nás dochází k rychlému rozvoji cyklistiky. I přesto, že kolo užíváme hlavně k rekreačním účelům, stále více lidí na něm jezdí denně. Slouží tak rovněž k cestě do práce, školy nebo za nákupy.Jízdní kolo
Jízdní kolo se stalo oblíbeným dopravním prostředkem pro mnohé z nás. Využíváme jej k rekreačním účelům i v každodenním životě. Na mnoha místech vznikají nové cyklostezky. Půjčovny bicyklů najdeme jak ve městech, tak na vesnicích. Stojany na kola jsou před mnoha obchody a jinými veřejnými budovami. Také doprava se vzrůstajícímu zájmu o cyklistiku přizpůsobila a tak nejen ve většině vlaků, ale i v autobusech či tramvajích najdeme místo pro naše kolo.
Druhy bicyklů
V současnosti nám bicykly slouží k různým účelům, a proto i jejich uživatelé na ně mají nejednotné nároky.
Trekkingové kolo
Pro stále více se rozšiřující cykloturistiku je vhodné trekkingové kolo. To je určeno k delší jízdě po silnici, ale je na něm možno také zdolávat lehčí terén. Jeho kola mají velikost 28 palců, což mu zaručuje snadnou jízdu a kladení nízkého valivého odporu. Jako doplněk k těmto bicyklům patří brašny různých velikostí.
Horské kolo
Horská kola označována zkratkou MTB (mountain bike) jsou určena pro jízdu v náročném terénu. Na rozdíl od ostatních bicyklů mají robustní a menší rám, široké pneumatiky a převody vhodné pro větší sklony. Díky tomu snadno zvládají jízdu na špatně prostupném povrchu, jako je písek, bahno nebo kameny. Moderní horské bicykly mají odpružené přední a často i zadní kolo. Jejich brzdy jsou účinnější než u jiných bicyklových kategorií. Dělíme je podle odpružení. Trialy jsou zásadně bez něho. Dirt jump / street, cross country a trail / allmountain mají odpružení okolo 100 mm, kdežto u endur, freeridů a downhillů je kolo odpruženo na 200 mm. Horská kola jsou oblíbená také v České republice, kde tvoří velký podíl na celkovém počtu kol. Proto jsou oblíbené jejich závody jako například Král Šumavy nebo Moleville cup. Od olympiády v Atlantě v roce 1996 jsou olympijským sportem.
Závodní kolo
Závodní kola mají odlehčený rám a snížená řídítka. Jsou konstruována tak, aby jezdec měl co nejmenší odpor vzduchu, a tak mohl dosáhnout vysoké rychlosti. Místo běžných pneumatik používají galusky, které nemají duši.
Speciální kola
Výrobci myslí i na malé cyklisty a vyrábějí** kola uzpůsobená dětem** různého věku. Ta pro nejmenší jsou vybaveny postranními kolečky zaručujícími větší stabilitu. Naproti tomu tříkolky jsou vyráběny pro seniory, kterým již obsluha běžného bicyklu může činit problémy. Setkáme se i s atypickými typy. Takzvaná tandemová kola může využít dvojice nebo i více cyklistů. Skládají se aspoň z dvou sedel a ovladatelných řídítek umístěných za sebou. Mají vyztužený rám. Pro** tělesně postižené** spoluobčany se vyrábějí vozidla na ruční ovládání. V asijských zemích jsou oblíbených dopravním prostředkem cyklorikše, které jsou využívány jak k přepravě osob, tak k převážení nejrůznějšího zboží. Využívány jsou i jako taxíky.
Přídavné pohony
Kola bývají doplňována alternativním pohonem. Mopedy využívají spalovacího motoru do objemu 50 cm². Mají odpružená kola a převodovku s klikami s pedály. Mohou být pro jednoho i dva cestující. Kola bývají doplňována také elektromotory.
Cyklistické doplňky
Uživatelům kol se nabízí také různé doplňky. Mezi základní patří přilby. Protože cyklisté jsou plnohodnotnými účastníky silničního provozu, mohou se stát snadno účastníky dopravních nehod. Ke kolům jsou dodávány různé** brašny, nosiče a košíky**. Toho využijí hlavně ti, kteří** bicykl** využívají na delší trasy nebo k nákupům. Obchody nabízejí i vhodná cyklistická oblečení.
Cyklistické stezky
S rozvojem cyklistiky dochází k budování cyklostezek. Ty dnes najdeme ve většině českých, moravských a slezských měst. Většinou vedou z města do jeho okolí a sází na častější rekreační využití kola. V mnoha zemích, ale bicykl slouží jako každodenní dopravní prostředek, který lidé používají při cestě do zaměstnání, za nákupy či zábavou. Příkladem může být Nizozemí nebo Dánsko, kde můžeme i v centrech měst narazit na více cyklistů než motoristů. I přesto, že města a obce v poslední době dělají podstatně více pro milovníky kol než v minulosti, stále zaostáváme za mnoha státy.
Historie kola
Historie jízdního kola spadá do počátků 19. století. První kola však neměla ještě pedály a uváděla se do pohybu odrážením nohou podobně jako dnešní koloběžky. Jejich součástí bylo otočné přední řiditelné kolo. Teprve až roku 1861 Pierre Michaux dovybavil tyto bicykly pedály a nazval je vélocipede. Na počátku jejich sériové výroby byly původní ocelové ráfky nahrazeny gumovými obručemi. Pedály byly pevně spojeny s osou předního kola. Kromě Francie se výroba rozběhla i v jiných zemích například v Anglii. Konec 19. století se vyznačoval módou ve vysokých bicyklech. Kombinace malého zadního kola s velkým umístěným vpředu využívala vyššího momentu síly. Díky němu byl převod na přední kolo efektivnější. Nevýhodou těchto dopravních prostředků však byla jejich nestabilita a časté úrazy spojené s pádem.
Aby se dosáhlo větší bezpečnosti, začali se vyrábět tříkolky, kde velká kola byla vzadu a jedno malé vepředu. Tyto dopravní prostředky umožňovaly jízdu i dvěma osobám současně. Vynalezení dvou samostatných převodů ukázalo, že se i na nízkém bicyklu dá dosáhnout stejné rychlosti jako na vysokém. Protože tato kola neměla brzdy, usměrňování rychlosti se provádělo zadržováním pedálů. Až díky vynálezu Bowdena vznikají první axiální brzdy působící na ráfek z obou stran. Ty se využívají dodnes. Později byl objeven způsob brzdění založený na protišlapání. Na přelomu 18. a 19. století jsou už kola vybavena prvními světly a blatníky, které byly zprvu zhotoveny z plátna. Později se jejich součástí stává volnoběžka a mají více převodů. Na přelomu 70. a 80. let minulého století vznikají první horská kola.