Tradice během adventu

Čas těšení se a příprav na Vánoce se pomalu blíží. Už teď se všude kolem nás pomalu začíná chystat vánoční výzdoba a na náměstích se staví první stánky s punčem. Co vše znamená advent a s jakými tradicemi je toto období spojeno?

Slovo advent pochází z latinského adventus (příchod). Advent je vlastně doba čekání na příchod Ježíše Krista. Začátky slavení adventu se objevují v jižní Galilei a Španělsku na konci 4. století. Advent začíná první adventní nedělí. Datum tohoto dne je pohyblivé. V roce 2011 připadá první adventní neděle na naděli 27. 11. 2011. První neděle se nazývá železná, poté bronzová, stříbrná a poslední je neděle zlatá. Vrchol adventního období přichází 24. 12. na Štědrý den. Adventní období je chápáno křesťany jako doba zklidnění, sebezpytování a čekání na oslavy narození Ježíše Krista. Období mezi** první adventní nedělí a Vánocemi** je plné starých a krásných** tradic a zvyků**.

Adventní věnec

Společně s první adventní nedělí zapalujeme také na adventním věnci první svíci. Historie této tradice není příliš dlouhá. První adventní věnec se objevil až v polovině 19. století. V roce 1838 v Mnichově Heinrich Wichern pověsil na dveře sirotčince dřevěný věnec se svíčkami. Mezi světovými válkami se tento zvyk rozšířil i do dalších evropských zemí. Dřevěné věnce se pak zdobily živými větvičkami jehličnanů. Jehličnany zde symbolizují věčný život. Také kruhovitý tvar věnce je symbolem věčnosti. Světlo svíček je označována za Kristův plamen lásky, který má osvítit každého člověka. Ve věřících rodinách na adventních věncích můžete najít svíčky fialové nebo růžové. Fialová je barva liturgická, růžová značí radost z příchodu Krista.

Adventní kalendář

První adventní kalendář se od toho, který můžeme zakoupit dnes v obchodech, velmi lišil. Tento kalendář byl vyroben v roce 1908 a byl v podobě papírové vystřihovánky. Gerhard Lang vyrobil dvojlisty s 24 okénky s básničkami a na druhé straně byl stejný počet obrázků. Tento první adventní kalendář byl nazván V zemi Jěžíškově a tak vznikla tradice, která přetrvává až dodnes. V minulosti byly adventní kalendáře často umělecká díla, která představovala liturgické výjevy z bible nebo např. vesnice a města s chytře schovanými okénky. Tyto adventní kalendáře byly vyráběny z tvrdého papíru a v okénkách byly ukryty obrázky, verše nebo citace z bible.

Vánoční trhy

K adventu také neodmyslitelně patří vánoční trhy, které jsou u nás velmi oblíbené. I v každém menším městě najdeme na náměstí stánky s punčem, medovinou, tradičními výrobky a podobně. Události také bývá rozsvěcování vánočního stromku. Na tyto akce většinou přichází velké množství lidí. Vánoční trhy se tak stávají místem setkání a uvolnění. Najdeme tady také zpívající koledníky a ukázky Betlémů.

Čtvrtého prosince Barbora

V minulosti bylo zvykem, že v předvečer svátku svaté Barbory chodily ženy a dívky zahalené v bílém oděvu se závojem nebo rouškou přes obličej. Bílá barva zde znamenala panenskou čistotu. Jeden ze zvyku se zachoval až do dnešní doby. I dnes se 4. prosince řežou třešňové větvičky, které se nechávají v teple domova do Vánoc vykvést. Barborky (rozkvetlé větvičky) nosily dívky za pasem na půlnoční mši. Mládenec, který dívce před kostelem větvičku vzal a dal si ji za klobouk, jí tak dal najevo svou lásku.

Šestého prosince Mikuláš

O svatém Mikuláši víme to, že se narodil někdy kolem roku 280/286 v Patrasu v Řecku. Mikuláš zemřel 6. prosince kolem roku 345/351 v Myře, dnes Demre v Turecku. Dodnes není jisté přesné místo úmrtí tohoto svatého, mohlo to být v Myře nebo také Bari v Apuli (v tomto městě jsou pochovány ostatky tohoto svatého). Během svého života byl Mikuláš uvězněn v žaláři kvůli svému náboženství. Svatý Mikuláš byl biskup, který po tři noci obdarovával lidi, aby jim pomohl z chudoby. A odtud také pochází zvyk, který se zachoval dodnes. Tolik k minulosti. Nyní v předvečer 6. prosince obchází Mikuláš s čertem a andělem rodiny s dětmi. Hodné děti Mikuláš obdaruje sladkostmi, děti zlobivé uhlím. Nejstarší záznamy o Mikulášově nadílce v českých zemích pochází z 14. století. Mikuláš je symbolem úcty, anděl klidu a čert má za úkol nahnat lidem strach.

Třináctého prosince Svatá Lucie

Svatá Lucie je patronkou švadlen, kočích a sklenářů.** Svátek Lucie** je určen především ženám a dívkám. V tento den ženy nesmějí příst ani prát. Lucie byla také symbolem čistoty a tak tento den může být určen k vánočnímu úklidu. Říká se, že svatá Lucie byla dcera bohatých a vznešených rodičů. Lucie dala přednost panenskému životu, odmítla všechny nabídky k sňatku a svůj majetek rozdala chudým. Podle pověsti si prý jednou dokonce vypíchla oči, aby zahnala dalšího nápadníka, poté jí byl zrak zázrakem navrácen. Zklamaný nápadník ji udal jako křesťanku a Lucie byla poté odsouzena k prostituci ve veřejném domě. Stráže měli Lucii na toto místo odvést, ale nedokázali s ní ani pohnout. Tak Lucii podřízli hrdlo a Lucie v roce 304 umírá.

Vánoční zvyky

Se samotnými Vánocemi jsou spojené mnohé další** zvyky a tradice**. Uveďme si alespoň některé. Patří zde např. házení pantoflem, třesení bezem, sbírání rybích šupin, krájení jablka, lití olova a vosku a pouštění svíček ve skořápkách. Některé z těchto zvyků se stále dodržují i českých domácnostech.

Házení pantoflem

Neprovdané dívky mohou ráno před Štědrým večerem házet přes rameno pantofle. Když špička pantofle ukáže ven ze dveří, dívka se příští rok může těšit na svatbu.

Třesení bezem

Tento zvyk je také určen neprovdaným dívkám. Když dívky nehází papučí, tak mohou zatřást bezem. Dívka na zahradě zatřese stromkem a přitom říká: „Třese, třesu bez. Ozvi se mi pes.“ Když se ozve psí štěkání, tak se dívka příští rok vdá.

Rybí šupiny

Po štědrovečerní večeři může každý najít pod talířem vyčištěnou a suchou šupinu z kapra. Když se tato šupina schová do peněženky, přinese dostatek peněz svému majiteli.

Krájení jablka

Dalším zvykem je krájení jablíčka. Jablíčko se na Vánoce rozkrojí kolmu k ohryzku. Když je jablíčko uvnitř zdravé, bude se i osoba, která jej rozkrojila těšit po celý následující rok zdraví. Podobný zvyk je i s loupáním ořechů. Tři rozloupané ořechy se zdravými jádry, přinesou zdravý i osobě.

Lití olova a vosku

Pomocí tohoto zvyku můžeme zjistit, co nás čeká v následujícím roce. Nejdříve roztavíme olovo nebo vosk na lžíci a poté jej lijeme do hrnce s vodou. Z tvarů, které nám takto vzniknou, můžeme hádat, co nás čeká.

Svíčky ve skořápkách

Oblíbeným zvykem je také pouštění svíček ve skořápkách. Takto vyrobené lodičky pouštíme na hladině vody v např. ve vaně. Každá svíčka zde symbolizuje svého majitele a podle toho, jak se bude pohybovat a hořet, můžeme uhodnout, co nás čeká.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id11481 (cesky-magazin.cz#50)


Přidat komentář